ABC taktických médií
(Tento manifest vznikl pro plánovanou webovou stránku Tactical Media Network, provozovanou Společností pro stará a nová média de Waag, http://www.waag.org/tmn). Bude obsahovat archiv webových stránek a on-line žurnálu Next Five Minutes 2, databázi adres, archiv VPRO programu "Worldreceiver" a novou "streamovací stránku" obsahující ukázky nových prací taktických mediálních kolektivů z celého světa. kontakt: roos@waag.org).
ABC Taktických médií
David Garcia a Geert Lovink
Taktická média jsou to když levná „udělej si sám“ média jako důsledek revoluce spotřební elektroniky a rozšířených způsobů distribuce (od veřejného vysílacího kabelu po internet), používají kolektivy a jednotlivci, kteří se cítí opominutí nebo vyloučení z hlavního proudu kultury. (tm) se odlišují od mainstreamových médií tím, že o událostech nejen informují a protože nejsou nestranná, vždy se aktivně v událostech angažují.
Vznikla tak výrazná taktická etika a estetika kulturně inspirovaná příklady od MTV po současnou uměleckou video tvorbu. Začala jako projev rychlé a špinavé estetiky, i když je to další styl, který se stal (alespoň co se týká použití videokamery) výrazem obratu k pravdivosti 90. let.
Taktická média jsou média krize, kritiky a opozice. Tady je zdroj jejich moci ("zlost znamená energie" - John Lydon), tak i zdroj jejich limitů. Jejich typickými hrdiny jsou aktivisté, putovní mediální válečníci, pranksteři, hackeři, pouliční rapeři, video kamikadze. To jsou ti šťastní záporní hrdinové, co neustále hledají své nepřátele. Ale v okamžiku, kdy je nepřítel pojmenován a poražen, přichází na scénu praktický taktik, který propadá krizi. Pak (navzdory úspěchům) je snadné je pravicovými frázemi jako jsou „politicky korektní“ „kultura obětí“ atd zesměšňovat. V krizi jsou teoreticky spíš politika identity, mediální kritika a teorie reprezentace, jako základ mnoha západních taktických médií. Takové způsoby uvažování se občas pokládají za škůdce a za represivní relikty zastaralého humanismu.
Věřit tomu, že otázky reprezentace jsou teď irelevantní znamená uvěřit, že opravdové životní šance kolektivů i jednotlivců dosud hluboce neovlivňují obrazy cirkulující v určité společnosti. Fakt, že masmédia už nevnímáme jako jediný, centralizovaný zdroj našich sebedefinic, sice tyto problémy činí více problematické, ale nikoli zbytečné. Taktická média se stávají formou humanismu. Jsou potřebným protijedem k tomu, co Peter Lamborn Wilson popsal jako „nediskutovatelnou nadvládu peněz nad lidskými bytostmi“. Ale jsou také lékem proti pronikajícímu technokratickému scientismu, který pod praporem posthumanismu omezuje diskuzi o lidském využití a sociálním přijetí.
V čem jsou Naše Média Taktická? De Certeau v 'Praxi každodenního života' populární kulturu analyzoval nikoli jako „doménu textů nebo artefaktů, ale spíš jako soubor praktik nebo operací s textovými nebo jakoby textových strukturami“. Důraz přesunul od reprezentace jako takové směrem k způsobům „užití“ reprezentací. Jinými slovy k tomu, jak jako spotřebitelé používáme texty a artefakty, které nás obklopují. A odpověď kterou navrhl byla ‚taktická‘. To je daleko kreativnější a rebelštější, než jsme si mysleli. Proces spotřeby popsal jako soubor taktik, pomocí kterých ti slabí využívají ty silné. Vzpurného uživatele (termín, kterému dává přednost před termínem konzument) charakterizoval jako někoho kdo je taktický a troufalého výrobce (sem zahrnul autory, pedagogy, kurátory a revolucionáře) jako někoho, kdo je strategický. Nastavení této dichotomie mu otevřelo možnost rejstříku taktik, který by byl dost bohatý a složitý, aby mohl být podkladem výrazné a jasně rozpoznatelné estetiky. Existenciální estetiky. Estetiky pytláctví, podvodů, čtení, mluvení, procházení se, nakupování, toužení. Estetiky chytré triky, lovecké mazanosti, manévrování, polymorfních situací, radostných objevů, které jsou stejně tak poetické jako válečnické.
Vědomí takové taktické/strategické dichotomie nám umožnilo pojmenovat třídu producentů, zřejmě výlučně si uvědomujících hodnotu takových dočasných zvratů v toku moci. A spíše než vzdorovat těmto rebeliím, dělají co mohou, aby je posílili. A vytváření prostorů, kanálů a platforem pro tyto zvraty stalo skutečně ústředním bodem jejich praxe. Zdvojili jsme tak jejich (naše) práci s taktickými médii.
Taktická média nejsou nikdy dokonalá, vždy jsou performativní a pragmatická, zapojují se do nekonečného procesu zpochybňování premis informačních toků, s nimiž pracují. To vyžaduje jistotu, že obsah může zůstat intaktní i když se přesouvá z jednoho rozhraní do druhého. Nesmíme zapomenout, že hybridní média mají svého protihráče, svou nemesis, mediální gesamtkunstwerk. Finální program elektronického Bauhausu.
Je pochopitelně mnohem jistější zůstat u klasických rituálů undergroundové a alternativní scény. Ale taktická média jsou založena na principu flexibilní reakce, na spolupráci s různými koalicemi, na schopnosti pohybovat se mezi různými entitami uvnitř rozsáhlého mediálního prostředí, aniž by se nutně své původní motivaci zpronevěřily. Taktická média mohou být hédonistická nebo nadšeně euforická. Dokonce módní trendy mají své využití. Je co je především pro taktiku příznačné je mobilita. Touha a schopnost kombinace nebo přeskakování z jednoho média do druhého, vytváření nevyčerpatelné zásoby mutantů a hybridů. Překračování hranic, propojování a přepojování různých disciplin a plné využívání svobodného prostoru v médiích, které se díky tempu rozvoje technologických změn a regulační nejistotě neustále objevují.
Ačkoli taktická média částečně alternativní média v sobě zahrnují, neomezujeme se na tuto kategorii. Zvolili jsme termín taktický proto, abychom narušili a překonali rigidní dichotomii, která tak dlouho určovala myšlení v této oblasti, dichotomii jako je amatér versus profesionál, alternativní versus mainstreamový. Dokonce soukromé vs veřejné.
Naše hybridní formy jsou vždycky provizorní. To co se počítá, jsou dočasná propojení, která jste schopni vytvořit. Tady a teď, ne nějaký opar v podobě slibu budoucnosti. Ale to co můžeme s médii provést na místě, s médií ke kterým máme přístup. V Amsterdamu máme přístup do místní kabelové televize, k digitálním městům a Pevnosti Nových a Starých médií. Jinde mohou mít divadlo, pouliční demonstrace, experimentální film, literaturu, fotografii.
Pohyblivost taktických médií je propojuje s širšími pohyby kultury migrantů. Podporují je zastánci toho, co Nie Ascherson označil za stimulující pseudovědu Nomádství. „Lidská rasa říká, že vstupujeme do nové epochy pohybu a migrace. Historické subjekty, kdysi usedlí farmáři a občané, se stali migranty, uprchlíky, gastarbeitery, žadateli o azyl, městskými bezdomovci.“
Ukázkový příklad taktiky vidíme v díle polského umělce Krzystofa Wodiczka, který „si všímá hord vysídlených, kteří okupují veřejný prostor městských náměstí, parků nebo nádražních vestibulů, které kdysi navrhla vítězná střední třída na počest získání nových politických práv a ekonomických svobod. Wodiczko tyto obsazené prostory považuje za nové agory. které by měly být použity pro veřejná prohlášení. "Umělec se musí naučit operovat jako kočovný sofista v migrantské polis."
Stejně jako další mediální taktiky migrantů studoval Wodiczko techniky, které pomáhají slabým se stát silnějšími než jejich utlačovatelé: tím, že se rozptýlí prostorem, tím, že nemají střed, že se rychle pohybují fyzickou nebo mediální a virtuální krajinou. "To co jsou loveni se musí naučit jak se proměnit v lovce."
Ale také Kapitál se radikálně deteritorializuje. To je důvodem, proč vítáme že naše sídlo je budově, jako je De Waag, ve staré pevnosti v centru Amsterdamu. S nadšením přijímáme paradox „center“ taktických médií. Podobně jako potřebujeme vzdušné zámky potřebujeme i pevnosti z cihel a malty, abychom mohli odolat světu neomezeného nomádského kapitálu. Potřebujeme prostory pro plánování a nejen improvizaci a možnost zúročit získané výhody, které byly vždycky výsadou „strategických“ médií. Jako flexibilní mediální taktici, kteří se nebojí moci si tento přístup rádi osvojíme.
Každých pár let pořádáme konferenci o taktických médiích z celého světa Next 5 Minutes. Konečně máme základnu (De Waag) a doufáme, že ji budeme moci dlouhodobě konsolidovat a budovat. Tuto budovu považujeme za místo pro plánování pravidelných akcí a setkání, včetně dalších festivalů Next 5 Minutes. Příští Next 5 Minutes (v lednu 1999) a diskuse, které k němu vedly, vnímáme jako součást hnutí za vytvoření protilátky proti tomu, co Peter Lamborn Wilson popsal jako „neodiskutovatelnou vládu financí nad lidskými bytostmi“.
Přeložil Miloš Vojtěchovský v roce 2006, revize 2021
https://www.nettime.org/Lists-Archives/nettime-l-9705/msg00096.html
https://networkcultures.org/geert/2015/03/17/on-the-abc-of-tactical-media-workspace-manifesto-1997/
